Změny v EET. Ústavní soud ruší třetí a čtvrtou fázi, evidenci plateb kartou nebo DIČ na účtence
Zákon jako celek ústavní soudci nezrušili. EET podle nich sleduje legitimní cíl - účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. Návrhu opozičních poslanců ale částečně vyhověl, když zrušil několik ustanovení.
Ústavní soud dnes zrušil některé části zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Částečně tak vyhověl návrhu skupiny 41 poslanců opozičních stran ODS a TOP 09.
EET už se nemá týkat plateb kartou, z účtenek mají zmizet DIČ obsahující rodná čísla podnikatelů a zřejmě se zpožděním proti původním plánům začne třetí a čtvrtá fáze evidence.
Příslušná ustanovení nepřestanou platit hned, ale nejdříve na konci února 2018, část pak až na konci roku 2018.
Zákon jako celek ale ústavní soudci nezrušili. EET podle nich sleduje legitimní cíl - účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.
Konec pro platby kartou
Evidence tržeb se už nemá týkat úhrad platební kartou, případně dalších bezhotovostních plateb. Soud tak dal za pravdu kritikům, podle nichž jsou platby kartou už dostatečně evidované bankou, takže je nadbytečné, aby je stát získával ještě přímo od podnikatelů.
"Tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci," uvedl Ústavní soud.
Na účtence bez DIČ
Soud zrušil také povinné zveřejňování daňového identifikačního čísla (DIČ) na účtence. To podle kritiků příliš zasahovalo do soukromí podnikajících fyzických osob, protože v jejich případě je DIČ tvořeno rodným číslem.
Stejným způsobem sice DIČ vzniká už dlouho a bylo veřejně dostupné mnoho let před zavedením EET, kritikům však vadilo, že se díky účtenkám tento citlivý údaj masově rozšíří.
Třetí a čtvrtá fáze? Ne tak snadno
Ústavní soudci v praxi zrušili také plánovaný start třetí a čtvrté fáze EET. Obory, na které se má vztahovat, totiž upřesňovalo jen vládní nařízení - podle soudců by ale tato povinnost (respektive výjimky z EET) měla být dána zákonem, a to po důkladném zvážení dopadů na různé skupiny podnikatelů.
Soudcům vadí, že rozhodnutí o plošném rozšíření na další podnikatele bylo "přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů" (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí či možné konkurence s jinými podnikateli).
"Ústavní soud respektuje skutečnost, že zákonodárce nemůže dohlédnout všude a předvídat vše, nicméně musí při zavádění jakékoliv plošné regulace zvážit předem její dopady z hlediska povinných osob, času a způsobu. Rčení, že při kácení lesa létají třísky, pro regulační opatření v právním státě nemá místo," uvedli soudci.
Podle dříve schváleného harmonogramu se měli od března 2018 zapojit taxikáři, prodejci občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů či židlí a dále také svobodná povolení jako lékaři, advokáti nebo účetní. Od června 2018 se mají přidat řemeslníci a poskytovatelé dalších služeb.
"Bude nyní na zvážení zákonodárce, jaký další postup pro tyto dvě předpokládané fáze zavádění EET zvolí a jak přímo v zákoně vymezí skupiny osob z této povinnosti vyňatých, popřípadě povinných vést jen zjednodušenou evidenci," uvedl Ústavní soud.
