Odmítáme záměr zvýhodňovat pracovníky z Ukrajiny. Odporuje to principu rovných podmínek, za stejnou práci stejnou mzdu

V návrhu na zvýšení ročních kvót pro Režim pro zrychlené přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny, který se nachází v meziresortním připomínkovém řízení, se objevil záměr iniciovaný mj. odboráři, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích. Nově by tak měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi. Se zvýhodňováním pracovníků z Ukrajiny připomínající pozitivní diskriminaci podle národnosti ale Hospodářská komora nesouhlasí.

„Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme. Na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Hospodářská komora vyřizuje zhruba 80 % všech žádostí o pracovníky z Ukrajiny v Režimu Ukrajina.

Například stavební a provozní elektrikář nacházející se v 5. až 7. platové třídě má zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 Kč, ukrajinský pracovník by měl ale nárok pobírat nejméně 23 820 Kč, tedy 1,2 násobek zaručené mzdy.

V prvním pololetí 2018 byla průměrná hrubá mzda stavebního a provozního elektrikáře 28 332 Kč z toho 14,2 % tvořily odměny, 6,4 % příplatky a 8,5 % náhrady. Fixní mzda bez odměn, příplatků a náhrad tak činila v průměru 20 088 Kč. Zaměstnavatel by ale pracovníkovi z Ukrajiny musel na základě pravidel vlády vyplácet zaručenou mzdu zhruba o 3 700 Kč měsíčně vyšší, v tomto případě přesně 23 820 Kč, a to bez ohledu na pracovní výkonnost zaměstnance, délku praxe, přesčasy či spokojenost zaměstnavatele.

V případě aplikace mediánu v dané profesi by rozdíl činil dokonce více než 7 600 Kč měsíčně.

Zvýhodňování jedné skupiny zaměstnanců zavedením speciálních mzdových limitů už také podpořila dopisem předsedovi vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová s tím, že je chce co nejrychleji uvést v praxi.

Hospodářská komora se proti takovému znevýhodňování českých zaměstnanců postavila už při jednání tripartity a rovněž jej odmítne v meziresortním připomínkovém řízení. Speciální mzdové limity jsou v rozporu s obecně platnými pravidly, jako jsou např. stejná mzda za stejnou práci dle § 110 zákoníku práce nebo minimální a zaručené mzdy platné pro všechny zaměstnance bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti.

Navýšení kvót si vyžádá náklady 100 milionů korun ročně, přičemž podle propočtů Hospodářské komory se díky daním a odvodům 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny zvýší příjmy státního rozpočtu nejméně stonásobně, tedy o 10 miliard korun ročně. „Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky. Prospěch z toho mají zaměstnanci, zaměstnavatelé i občané díky příjmům do státního rozpočtu,“ podotkl Dlouhý.

Právě nedostatek zaměstnanců je hlavní překážkou růstu českého hospodářství. Podle nejnovějšího šetření Hospodářské komory mezi zaměstnavateli zapojenými do Režimu Ukrajina naprostá většina z nich (95 %) se pro nábor pracovníků ze zahraničí rozhodla jen proto, že na českém trhu práce není možné nalézt zaměstnance. Zaměstnat cizince je totiž nákladnější a administrativně náročnější.

Hospodářská komora připomíná, že český trh práce se ocitl v situaci, který nemá obdoby. Zaměstnavatelé dnes reálně postrádají už na 450 tisíc pracovníků, tedy mnohem více než uvádějí statistiky Úřadu práce nebo ČSÚ. V červnu letošního roku bude zaměstnavatelům chybět už 500 tisíc pracovníků.

Největší poptávka zaměstnavatelů bude letos o svářeče, slévače, nástrojaře, mechaniky a opraváře. Dále o řemeslníky na stavbách, především pokrývače, podlaháře, štukatéry, instalatéry, zámečníky, klempíře, malíře a lakýrníky.

Zaměstnavatelé si nicméně stěžují na zdlouhavé administrativní procesy, kvůli kterým Hospodářská komora zřídila dvě nové asistenční kanceláře ve Lvově a v Bělehradě, i „predátorské“ praktiky přetahování zaměstnanců, hlavně polskými náboráři. „Navrhujeme proto do cizineckého zákona zavedení šestiměsíční lhůty, po kterou cizinci nesmí změnit práci,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.