Daňové změny pro právnické osoby v roce 2017

Odpisování technického zhodnocení ekonomickým uživatelem

Návrh nově umožňuje odpisovat technické zhodnocení i v případech, kdy dochází k přenechání věci k užití jinému subjektu, například podnájemci nebo novému nájemci při cesi nájemní smlouvy, a to za stejných podmínek, za nichž podle současného znění zákona může odpisovat technické zhodnocení nájemce.

„Obdobný postup, jaký je v současné době aplikován pro vztah mezi vlastníkem a nájemcem při ukončení nájmu, to jest identifikace a ocenění nepeněžního příjmu, by pak měl platit i v případě ukončení užívacího vztahu mezi osobami, které majetek užívaly. V praxi půjde především o okamžik ukončení vztahu mezi nájemcem a podnájemcem nebo v případě cese nájemní smlouvy. Dle důvodové zprávy k navrhované novele není záměrem zdanění nepeněžního příjmu u vlastníka již v okamžiku cese užívacího vztahu. U vlastníka by mělo dojít k vypořádání až při ukončení nájmu,“ popisuje Jana Skálová, partnerka poradenské společnosti TPA.

Navrhovaná úprava by tak měla mimo jiné zajistit jednoznačnější řešení v případě cesí nájemních smluv a překonat výklad vyjádřený Nejvyšším správním soudem (7 Afs 28/2013 – 23), podle kterého takový postup nebyl možný. Nové ustanovení se podle přechodných ustanovení použije na technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti novely.

Vyřazení původní výstavby v rámci nové výstavby

Novela řeší disproporční situaci, kdy při likvidaci stávajícího díla v souvislosti s novou výstavbou nelze odepsat daňovou zůstatkovou cenu, do vstupní ceny nového díla však vstupuje zůstatková cena účetní. „Navrhuje se, aby místo účetní zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla vstupovala do ocenění nového stavebního díla zůstatková cena daňová,“ zmiňuje Jana Skálová.

V případě částečné likvidace bude do ocenění nové stavby vstupovat jen ta část daňové zůstatkové ceny, která se týká zlikvidované části stavebního díla. „Pokud část původního stavebního díla, které je likvidováno, bude sloužit nadále samostatně původnímu účelu, bude poplatník pokračovat v jejím odpisování ze snížené vstupní a zůstatkové ceny,“ shrnuje Jana Skálová.

Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu

Návrh novely přináší zcela nové ustanovení samostatně řešící odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu. Toto ustanovení upravuje dosud nedefinovaný postup při nabytí nových spoluvlastnických podílů a jejich „sloučení“ se stávajícím majetkem.

„Speciálně jsou pak řešeny případy, kdy má poplatník povinnost odpisovat ze vstupní ceny původního odpisovatele, například při přeměnách, v důsledku vkladu. V takovém případě bude zachován dosavadní způsob odpisování u nabyvatele ostatních spoluvlastnických podílů a zároveň bude umožněno daňově odepisovat pouze ty částky, které do okamžiku přeměny či vkladu daňově odepsány nebyly,“ podotýká Jana Skálová.

Nastavení doby odpisování nehmotného majetku jako minimální

Návrh novely nově umožňuje odpisovat nehmotný majetek i po dobu delší, než je doba odpisování stanovená zákonem. Poplatník se může v okamžiku zařazení nehmotného majetku do užívání rozhodnout nastavit dobu odepisování delší než zákonem stanovené lhůty, to jest pro audiovizuální dílo minimálně 18 měsíců, pro software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje minimálně 36 měsíců a pro ostatní nehmotný majetek minimálně 72 měsíců, například shodně s odpisem účetním.

„I nadále platí, na rozdíl od hmotného majetku, že u nehmotného majetku nelze odpisování přerušit. Dle přechodných ustanovení se navržená úprava bude vztahovat na majetek, u něhož bude odpisování zahájeno po nabytí účinnosti novely,“ upozorňuje Jana Skálová.

Zdanění záloh na výplatu podílu na zisku

Novela potvrzuje obecný princip aplikace srážkové daně a to, že je-li plnění hrazeno formou záloh, je každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění samostatným příjmem. „Zároveň je řešena situace, kdy se vrací vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu nebo přechodu podílu na obchodní korporaci. Právo na vrácení neoprávněně sražené daně pak náleží poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku,“ konstatuje Jana Skálová.

To podle ní znamená, že pokud přechází na nového nabyvatele povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku, náleží mu i právo na vrácení neoprávněně sražené daně z této zálohy.

Zdroj: Businessinfo.cz