Daňové změny v roce 2017

Rok 2017 se podle odborníků ponese ve znamení zpřísňování daňových zákonů.  To navazuje na kontrolní hlášení DPH a elektronickou evidenci tržeb zavedenou v roce 2016.

„Ale zpřísnění povinností je nutno připomenout i běžným občanům, kteří nepodnikají. První z nich bych ráda uvedla povinnost hlásit správci daně osvobozené příjmy, na které poplatníci dosáhli, pokud tento příjem přesáhl částku 5 milionů korun,“ upozorňuje Jana Skálová, partnerka poradenské společnosti TPA.

Všechny fyzické osoby mají povinnost oznámit osvobozené příjmy přesahující limit 5 milionů korun do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely – tedy do pondělí 3. dubna 2017 (první pracovní den v měsíci). V případě plné moci udělené daňovému poradci pro podání daňového přiznání je oznámení možné podat v prodloužené lhůtě do 3. července 2017.

„Ačkoli je podání oznámení vázáno na lhůtu pro podání daňového přiznání, jedná se o samostatné podání, které nemá vazbu na daňové přiznání. Jinak řečeno, povinnost podat oznámení mají všechny osoby, které ve zdaňovacím období získaly osvobozený příjem bez ohledu na to, zda podávají či nepodávají přiznání k dani z příjmu fyzických osob,“ konstatuje Jana Skálová.

Do povinně hlášených patří i osvobozené příjmy z titulu dědictví. V případě dědictví bude ke dni pravomocného skončení dědického řízení zcela jednoznačné, jaký majetek byl zděděn. Jedná se o jedno právní jednání, na základě kterého je patrné, jaký majetek a v jaké hodnotě dědic zdědil.

„Do limitu pro oznamovací povinnost se zahrnuje příjem z dědictví nesnížený o dluhy, nikoliv výsledná výše, o kterou se zvýšilo jmění poplatníka, to jest příjmy po zohlednění dluhů. Zdědí-li poplatník například umělecké dílo oceněné na 15 milionů spolu s jedenáctimilionovým dluhem, vztahuje se na něho oznamovací povinnost. Osvobozené příjmy z titulu dědictví budou oznamovány za zdaňovací období, ve kterém došlo k pravomocnému skončení dědického řízení,“ pokračuje Jana Skálová.

Retroaktivní prokazování majetku

Tato povinnost jde v ruku v ruce s přijatým zákonem o prokazování původu majetku.  Jde o zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Účinný je od 1. prosince 2016.

„Podstata právní úpravy prokazování původu majetku spočívá v tom, že správce daně pojme důvodné pochybnosti, že příjmy daňového subjektu neodpovídají nárůstu jeho jmění či spotřebě, přičemž jde o částku rozdílu přesahující 5 milionů korun. Délka posuzovaného období je výhradně na vůli správce daně, tedy může být i delší než jedno zdaňovací období,“ podotýká Jana Skálová.

Na základě takových pochybností správce daně vyzve daňový subjekt, aby se k věci vyjádřil a přinesl důkazy k odstranění takových pochybností.

„Pokud pochybnosti odstraněny nebudou, vyměří mu správce daně daň dle pomůcek, včetně penále v sazbě 50 nebo 100 procent vyměřené daně. Za předpokladu, že daňový subjekt odstraní všechny pochybnosti správce daně, například tím, že prokáže, že příjmy byly osvobozeny a dosahovaly takové výše, aby ospravedlnily nákup daného majetku, upustí správce daně od dalšího šetření,“ navazuje Jana Skálová.

Do problémů se přitom mohou dostat i lidé, kteří se ve skutečnosti žádných daňových podvodů nedopustili.

„Co se týče zmíněného penále, je toto jakýmsi vyšším trestem státní správy za neschopnost daňového subjektu zvrátit černé myšlenky správce daně ohledně výše jeho daňové povinnosti. A to i za situace, pokud by majetek nabyl zcela po právu z legálních příjmů – nicméně tyto legální příjmy již není schopen prokázat. Doklady ztratil při stěhování, zničila mu je manželka při rozvodu, a tak dále,“ zmiňuje Jana Skálová.

Patrně největší rozruch v oblasti zákona o prokazování původu majetku podle ní působí jeho „retroaktivita“. Protože správce daně může po daňovém subjektu požadovat doložit změnu majetkové situace až deset let zpětně.

„Lze tedy doporučit, aby daňový subjekt uchovával veškeré dokumenty prokazující jednak pořizovací cenu nabytého majetku, ale i doklady příjmech daňového subjektu, které byly osvobozeny či zdaněny srážkovou daní,“ radí Jana Skálová.

Novela zákona o dani z příjmů 2017

Každoroční změny zákona o daních z příjmů se letos opozdily. Vládní návrh novely zákona o dani z příjmů pro rok 2017 byl předložen sněmovně 21. 7. 2016 a měsíc před koncem roku byl teprve ve druhém čtení.

„Naskýtá se tak otázka, zda se vše stihne a zda vůbec bude zákon do konce roku schválen. Účinnosti přitom musí zákon nabýt vždy od 1. ledna, protože, jak sami předkladatelé v důvodové zprávě upozorňují, jedná se o úpravy daní, z nichž některé mají zdaňovací období jeden rok,“ konstatuje Jana Skálová.

Opakuje se tak chaos těsně před koncem roku. Politici přitom slibovali, že se podnikatelé již podobných zmatků bát nemusí. „V současné době to tedy vypadá, že zákonodárci nám, pokud stihnou novelu schválit, opět připraví zajímavé čtení na Silvestra, nebo si budeme muset na novelu zákona o dani z příjmů počkat až do roku 2018,“ říká Jana Skálová.

Přiklání se však k tomu, že se vše podaří a novela vstoupí k 1. lednu 2017 v platnost. Měla by tak přinést některé důležité změn pro fyzické i právnické osoby.

Zdroj: Businessinfo.cz